Někomu může křišťál přinášet pocit luxusu. Vždyť i staří Řekové věřili, že z křišťálových číší a vybroušených karaf pili jejich bohové, a proto je měli ve znaku jako symbol moci a bohatství. Jiný ctí umění českých sklářů a chce jejich práci posouvat dále tím, že si ji zakoupí a nechá se unášet radostí a hrdostí nad jejich uměním. Jsou i lidé, kteří věří na pozitivní účinky průzračného křišťálového skla. Samotný křišťál je odrůda křemene, která je bezbarvá tak, jak ji známe i z dnešního světa.
Nejznámějším používáním jsou křišťálové lustry, na které je radost pohledět, ale jen tehdy, když do sytosti svítí a vyzařují krásné blyštivé paprsky. Je třeba se o takový skvost náležitě postarat. A my vám teď přineseme několik rad, jak na to.
Lustr je třeba pravidelně zbavovat prachu, a to buď měkkou prachovkou anebo antistatickou štětkou. Jen je třeba dávat skutečně pozor na to, abychom křišťály neotloukli. Práce je to sice zdlouhavá, ale vyplatí se být pozorný a nespěchat. Časem se ale přes veškerou věnovanou péči objeví i skvrny na ramenech a najednou se nám může zdát, že světlo už není tak jasné.
Jednou nebo dvakrát do roka je proto nutné lustru věnovat pečlivější údržbu. Vyhraďte si klidný den, odpojte lustr od elektřiny a postupně začněte odebírat křišťálové ověsky a odšroubujte i lampy. Pokud vaše svítidlo není zrovna jednoduché a je střídavě ozdobeno různě velikými ověsy, doporučujeme před sundáním vše nafotit nebo i natočit na kamerový záznam. Pak nemusíte běsnit, kam zrovna tenhle kousek patří …
Připravte si teplou jarovou vodu, ve které každý kousek pečlivě omyjte a zbavte nánosů prachu, který nebyl vidět, protože se skutečně dostane do každého záhybu. Opláchněte ho v teplé čisté vodě a rozložte na suchý velký ručník nebo bavlněnou podložku tak, aby v tichosti a teple mohly pěkně schnout a dělat vám radost svými novými jiskřivými paprsky.
