První, na co se při stavbě skalky zaměříme, je výběr vhodných rostlin. Inspiraci můžete najít na různých internetových serverech, které jsou přímo specializované na skalničky. Začít budovat by se mělo v letních dnech, kdy je země suchá a bude se s ní dobře pracovat.
- Nejprve zbavíme pozemek nežádoucího plevele.
-
Je třeba vzít to pořádně do hloubky.
- Ušetříme si tím do budoucna jak čas, tak i nervy.
- Pro majitele skalky není nic horšího, nežli když mu zpod usazeného kamene vylézá pampeliška nebo bodlák.
Bez kamenů to nepůjde
Skalka je odvozena od slova skála. Proto je nutné umístit sem vhodné kameny. Někteří zahrádkáři dělají tu chybu, že jedou shánět nějaký luxusní kámen přes půl republiky. Skalka má splynout s okolím.
- Tudíž se musí shodnout i s kameny, které sem patří odnepaměti.
- Stačí zajet na kraj pole a poohlédnout se po vhodném materiálu.
- Při stavbě rozlehlejší skalky, se můžete domluvit třeba s lesním závodem, aby vám sem něco hodil.
Další chybou by mohlo být příliš mnoho kamenů. Nikdo přeci nechce, aby to na jeho zahradě vypadalo jako v lomu, který byl narychlo opuštěn. Skalka by také měla působit naprosto přirozeně. Což znamená, že kameny mají ležet, a nikoliv trčet vzhůru jako menhiry.
-
A poslední zásadní chyba, které se také mnoho začínajících zahradníků – skalkařů dopouští je pravidelnost.
- Kameny mají být spíše rozházené nežli seřazené.
Přeci nechcete, aby právě ta vaše skalka vypadala, jako by si zde krtek začal stavět fotbalové hřiště nebo vyměřoval základy pro stavbu tenisových kurtů.
Jak to bude s trpaslíkem?
Na závěr se zamyslíme nad přítomností některého hlídače v podobě trpaslíka nebo jiného tvora. Na to neexistuje univerzální odpověď. Pokud se vám to zdá vkusné, proč ne.
- Jsou i výtvory, které vypadají opravdu přirozeně a krajinu nehyzdí.
- Chce to ale dobře vybírat.
