Hlávkové saláty jsou dnes běžně k vidění na našich zahrádkách. Mnohdy nás překvapí, kolik vůbec existuje různých druhů, které poté hýří jinou barvou, tvarem a pozor i chutí. Některé z nich dokážou pěkně popálit na jazýčku. Samozřejmě ne moc, ale zkrátka jsou trochu pikantnější. Je pravdou, že v současné době si můžeme bez problémů pořídit semínka i asijských salátů, které jsou poměrně dost zajímavé. Mají atraktivní listy a hlavně nekomplikované pěstování, tudíž se jim daří i u nás. A k našemu překvapení je lze pěstovat dokonce i v zimě. Mají totiž vysokou toleranci k chladu, tudíž i sklizeň je poměrně dlouhá. Je pravdou, že jsou skutečně pikantnější, než naše druhy, což mají za příčinu pikantní hořčičné oleje.
Pojďme si udělat menší procházku mezi saláty
- Mizuna – oblíbená odrůda brukve, která je spíše známá v Japonsku a tak trochu pálí na jazyku. Vysévá se na záhony, až když skončí velká vedra, protože ty jí rozhodně nesvědčí. Zase na druhou stranu se dá pěstovat dvakrát do roka. Radost udělá výsev na jaře a poté až tak začátkem srpna. Může mít klasickou zelenou barvu, ale vypěstovat si lze rovněž odrůdu Red Streaks, ta snáší pěkně mírné mrazy a její zpeřené listy se dají řezat i pětkrát.
- Pak choi – můžeme vidět i v některých supermarketech. Nicméně vlastnoručně vypěstovaný, to je zkrátka jiný kalibr. Kdo se s ním ještě nesetkal, tak se dá svým vzhledem připodobnit pekingskému zelí. Jeho bílé stopky jsou nasládlé a velmi chutné. Pěkně křupou a jsou skutečně jemné. Zelené čepele změní svoji chuť a jsou mírně nahořklé, což pro někoho nemusí být moc příznivé.
- Wasabino – baby listový salát, který dokonce lze sklízet už tři týdny po výsevu. Je skutečně pikantní svojí chutí a svým výrazným pikantním aromatem by se dal připodobnit známému wasabi.
Mezi dalšími skvosty a pochoutky si lze připomenout Red Giant – červenou brukev, Komatsunu, Mibunu nebo Hon Sin Red, který má červená srdíčka listů.
