Kdo podniká, ten samozřejmě chce, aby mu to hodilo nějakou tu korunu. Respektive i jinou použitelnou měnu a pochopitelně i větší obnos než jednu korunu. Toto je hlavní motivací k tomu, aby někdo svůj soukromý byznys rozjel, bez dosahování zisků by podobné počínání postrádalo smysl a logiku.
A co když někdo podniká, ale nedaří se mu, respektive co když se mu sice daří, ale přece jenom by bylo žádoucí investovat, aby se dařilo ještě lépe? Pak je někdy pochopitelně potřeba sehnat i takové peníze, které si někdo takový ještě nevydělal. A jak se to dělá? Přece tak, že se osloví nějaká finanční instituce, která může nabídnout takovému soukromníkovi půjčku.
A když se půjčka získá, lze ji využít v zásadě úplně stejně jako vlastní finanční prostředky. Jen s tím rozdílem, že tedy nejde o peníze vlastní a tyto se tedy budou muset později vrátit původnímu majiteli.
Podnikatelé si tak nejednou zažádají o půjčku. A někdy ji v bance dostanou, zatímco jindy ne. A když jim štěstí v bance nepřeje? Pak se obracejí s důvěrou na nebankovní společnosti, které jim mohou půjčit též. A nejednou jim půjčí spíš než nějaká banka, a to kvůli nižším požadavkům, jež se tu na žadatele kladou.
Třeba taková nebankovní hypotéka Americká nebankovní hypotéka je přímo ukázkovým příkladem půjčky, která se dá obvykle docela lehce získat. Jistě, kdo nemá nemovitý majetek, ten na ni může rovnou zapomenout, protože se žádná hypotéka bez ručení nemovitostí neobejde, ale přece jenom jde o půjčku dostupnou, protože kdo za ni dá do zástavy nějakou nemovitost, hned ví, na čem je a kolik peněz dostane k dispozici.
A tak si podnikatelé berou podobné hypotéky, když chtějí jistě a výhodně třeba i skutečně velké peníze, na které by si jinde museli nechat zajít chuť. Protože tady je to vlastně sázka na jistotu, a ta podnikatelům bohužel často chybí.
