O posuvných dveřích se uvažuje především v momentě, kdy se zjistí, že je v interiéru skutečně málo místa a je třeba někde nějaký prostor ještě získat navíc. Což se v tomto případu daří velmi dobře. Navíc se jedná i o vhodný designový prvek, kdy například je potřeba vymyslet oddělení konkrétních funkčních zón v otevřeném prostoru.
Můžeme vybírat ze dvou možných variant
- Dveře, které se otevírají jakoby na stěnu – což znamená v praxi, že se dveřní křídla budou posouvat podél stěny až do úplného otevření.
- Dveře, které se budou otevírat tím způsobem, že se budou zasouvat do zdi. Zde křídla budou zajíždět do stavebního pouzdra.
Je ale pravdou, že i tyto bytové prvky mají své určité nevýhody a tak se nedoporučují do místnosti, kde chceme mít stoprocentní těsnost a ochranu před hlukem. Není zrovna pro ně ideální ložnice, dětský pokoj nebo pracovna. Ale rovněž se třeba se pojistit proti pachům, které by mohly snadno proniknout nebo zabránit průvanu, aby nám znepříjemňoval odpočinek. Na to slouží těsnící kartáče na dveřních křídlech, dorazové těsnění v rámu a samozřejmě práh.
Pojezd na zeď
Za těchto podmínek nejsou nutné žádné stavební úpravy. Dveře se totiž jednoduše připevní na kolejnici, která je ukryta v garnýži. Ta je pevně připevněna na zeď. Abychom byli spokojeni s kvalitou, tak rozhodně kolejnice i garnýž by měly být z pevného materiálu, například kovové. Dveřní křídlo nevyžaduje nějakou specifiku materiálu a v tomto případě záleží na vkusu majitelů bytu.
Zasouvání do pouzdra
S takovou variantou by se mělo počítat spíše u novostavby, kdy se s ní bude pracovat již v projektu. Nebo samozřejmě při rekonstrukci. Zde je nutný stavební zásah a také speciální úprava samotných dveřních křídel, včetně úchytů, které jsou zapuštěné a tak nebrání v zajetí do pouzdra.
Záleží jen na obyvatelích bytu či domu, která varianta bude pro ně ta nejlepší a vhodná samozřejmě i ohledně designu.